Jeptiška
1. 11. 2014
Černá, bílá
hábit vleče po podlaze,
krev kape ze dlaní
„Ne sestro, nikdo neslyší tvé pokání,
měj se blaze, jedno škubnutí
a tělo přestane se škubat jako křídla motýla“
Jeptiška
Ruce skládá k modlitbě,
oči ke stropu klopí
kříž však zbraň je…
Spasitel na zdi, dynamit na sobě,
kněz kopí, z hrudi se snaží vyndat.
Provaz kolem krku matky představené se utahuje
pod tíhou těla,
poslední výkřik lapen ve stěnách
Jeptiška
Škrt, škrt, sirka padá k zemi
Škrt, škrt, další nechytá
Škrt, škrt, sláva, hoří
"Vem si, ohni, to semeniště,
vem si ty pokrytce zaplněné nemocemi!
Pýcha, lež, pokrytci!"
Jen jedna možnost, jedna cesta se skýtá,
spálit a očistit.
"Ohni jasný, ohni andělský, ohni svatý,
vem si ty zrádce, vem si ty tyrany,
vem si ty kacíře, mně tento úkol nepatří.
Ať je soudí andělé, Michaeli, Gabrieli!
Ať je soudí předci, babičko, dědečku!"
Neboť jejich je království nebeské.
